inteligenci

Jíme neprodyšně, stále méně často vycházíme z domu, našemu tělu chybí výzva. A tak zatímco žijeme stále déle, zároveň žijeme stále hůře,“ říká profesor, přednosta Ústavu patomorfologie a klinické imunologie.

Statistiky ukazují, že žijeme stále déle a déle. Znamená to, že jsme také stále zdravější?

Prof. : – Ne nutně. K delšímu životu přispívají lékařské technologie. Odhaduje se, že v některých případech je až třetina života podporována lékařskými zásahy, které jsou kombinovány s prodlužováním života. Změnila se dokonce i povaha rakoviny, která se nyní stále více stává chronickým onemocněním. Žijeme, ale jsme připoutáni k systému zdravotní péče. A to vůbec není tak úžasné, jak by se mohlo zdát. Nejde přece jen o to, abychom překonávali rekordy v délce života, ale abychom si život užívali. Užívat si ho bez přílišné emocionální a fyzické zátěže.

Zvyšuje se tedy výskyt rakoviny nebo cukrovky proto, že žijeme déle?

– Do jisté míry ano. Ale nárůst počtu nemocných je způsoben především zhoršením životního stylu, mírou znečištění životního prostředí  a skutečností, že rakovina stále častěji postihuje velmi mladé lidi. Dalším velmi dobrým ukazatelem znečištění životního prostředí nebo potravin je porodnost. V současné době se 40 % párů, které se snaží mít děti, jich nedočká. A vůbec to není tím, že by se pro rozšíření rodiny rozhodly příliš pozdě. Problémem je mimo jiné kvalita spermií, a ta je jedním z nejcitlivějších biologických ukazatelů znečištění životního prostředí. V 70. letech 20. století měli mladí muži v průměru asi 50-60 milionů spermií v 1 ml spermatu. Nyní jich je pouze 15 milionů a jsou méně odolné.

Další důležité údaje se týkají naší imunity, která se rovněž zhoršuje. Děti matek, které dostávaly velké množství antibiotik, se rodí s ochuzenou bakteriální flórou ve střevech. A ta hraje velkou roli v činnosti imunitního systému. Nechci tvrdit, že antibiotika jsou zbytečná, ale v průběhu let se začala předepisovat nadměrně. Obecně platí, že mnoho moderních vymožeností – nejen lékařských – se používá nekompetentně a škodí nám.

Můžete uvést nějaký příklad?

– Naše tělo si poradí, ale s těmito civilizačními změnami nestíhá držet krok, protože se za posledních 50-60 tisíc let nezměnilo tak moc a tak rychle. Náš genom se formoval zhruba před 50-60 tisíci lety tak, aby vyhovoval potřebám lovců a sběračů. Máme blíž k divočině než k betonovým blokům.

Aby imunitní systém dobře fungoval, potřebuje malou každodenní výzvu. Je dobré, abychom byli čas od času vystaveni plísním, bakteriím v potravě, pobytu v přírodě. Tím, že vše skladujeme ve vzduchotěsných nádobách v ledničkách, se o tuto mikrobiální rozmanitost ochuzujeme. Také potraviny, které jíme, jsou asi o 3-4 stupně chladnější než ty, které jedly naše babičky. Jíme ji rychle, takže se nestihne ohřát, a když se dostane do žaludku tak studená, její sliznice je stlačená, nedostatečně prokrvená a my neprodukujeme dostatek kyseliny chlorovodíkové, takže potravu nestrávíme úplně, čímž vytváříme podmínky nikoli pro účinné trávení, ale pro hnilobu. A nemůžeme z ní získat všechny nutriční hodnoty.

Navíc se nemusíme o jídlo ani snažit, stačí udělat pár kroků k ledničce nebo třeba k autu. A nedostatek pohybu je pomalá smrt. Náš mozek dostane signál, že nemusí aktivovat imunitní systém, protože nevyjdeme ze své „jeskyně“, což znamená, že se nesetkáme s patogeny. To zase znamená, že jakmile se do našeho prostředí dostane virus, naše tělo je zcela nepřipravené se bránit. Navíc tloustneme, trpí naše klouby, atrofují svaly a následně i játra, srdce a mozek. Nejde o to, abychom se vzdali vymožeností moderní doby, ale o to, abychom využívali civilizačních výhod způsobem, který nám neškodí.

V knize Dr. Petera Attia, Living Longer, jsem se dočetl, že odpověď na tyto neduhy může spočívat v medicíně životního stylu. Co pro vás jako imunologa tento koncept znamená?

– Je to holistický přístup ke zdraví, kdy se na tělo díváme jako na celek a zaměřujeme se na preventivní a adaptační opatření díky znalosti biologie našeho těla, abychom žili co nejdéle a nepotřebovali lékařskou podporu. Mezi jednotlivými oblastmi není zvláštní rozdíl, protože to, co posiluje náš imunitní systém, by mělo mít pozitivní vliv i na srdce, pohybový aparát a psychiku. A nemluvíme o složitých opatřeních, ale o jednoduchých každodenních návycích, které postupně zlepší náš stav.

Jaká opatření doporučujete přijmout?

– Na první místo bych postavil fyzické cvičení. Studie ukazují, že stačí pouhých 300 minut mírné aktivity týdně. Můžete ji zařadit do své každodenní rutiny tím, že místo výtahu budete chodit po schodech nebo do práce pěšky. Ideální je alespoň jednou týdně vyrazit na procházku do lesa. Lépe se okysličíme, přijdeme do kontaktu s různými organismy a navíc pobyt v takovém prostředí pomáhá regulovat náš denní cyklus. To nás zase přivádí k otázce spánku.

Péče o dostatečný spánek je dalším základem dobrého zdraví a vysoké imunity. Během dne kolují imunitní buňky – především lymfocyty – po celém těle – kůži, střevech, průduškách. V noci se vracejí do kostní dřeně, kde mohou zpracovat informace získané během dne, zotavit se a rozmnožit. Pokud denní cyklus porušíme, tento proces nefunguje tak, jak by měl. Proto mají například cestující v letadle nebo lidé pracující na směny několikanásobně vyšší riziko vzniku rakoviny, protože tento „imunitní dozor“ nefunguje efektivně.

Zdá se, že nejsou jediní, kdo se v dnešní době potýká s nedostatkem spánku. Žijeme obklopeni umělým světlem, obrazovkami, které převracejí náš přirozený rytmus.

– Proto si musíme tuto oblast života ještě více uvědomovat. V ideálním případě by v ložnici neměla být televize, notebook ani mobilní telefon. Nebo je alespoň před spaním z místnosti odstraňme. Mějme dobře zavřená okna, zejména pokud žijeme ve velkém městě. Před spaním nechte ložnici vyvětrat, protože je dobré spát při mírně nižší teplotě. Důležitá je zejména doba mezi 23. a 3. hodinou večerní. V této době se nejintenzivněji uvolňuje růstový hormon, který podporuje proces regenerace. Fyzická aktivita před polednem naopak usnadní usínání. Pokud budete intenzivně cvičit večer, může být účinek opačný – budete přebuzeni. A samozřejmě se před spaním nepřejídejte.

To vše se může zdát banální, ale většina populace s těmito základy bojuje. Po celém světě vznikají centra, v Evropě například ve Švédsku, kde de facto učí ty, kteří se chtějí tyto zdravé návyky naučit, protože i když něco umíme, implementovat to do denního rytmu dne je obrovský problém. Čtyři týdny se učí nové návyky, pak je pustí domů, aby je praktikovali ve svém přirozeném prostředí, a pak se zase vrátí, aby analyzovali, co fungovalo a co ne, a provedli úpravy. Tyto pomalé změny jsou účinnější, protože pokud se rozhodneme změnit své návyky o 180 stupňů během jednoho dne, pravděpodobně rychle selžeme.

Slyšel jsem, že nejen špatně spíme, ale také špatně dýcháme. Je vůbec možné špatně dýchat?

– Bohužel ano. Často dýcháme ústy místo nosem, a to už mění naše dýchací vzorce a způsobuje, že kyslík není správně rozváděn do celého těla. Také naše dýchání je často zrychlené. A to zvyšuje hladinu stresu, kortizolu a dále ovlivňuje trávicí systém – hůře trávíme potravu a bráníme regeneraci. Běžně se nadechujeme 14 až 16krát za minutu, ale pokud během dne několikrát zpomalíme dýchání na 8 až 10 nádechů, dojde ke znatelné změně. Klesne nám krevní tlak, sníží se hladina kortizolu a adrenalinu. Studie z roku 2011 publikovaná v časopise British Medical Journal také zjistila, že podobný účinek mají i tradiční praktiky, jako jsou modlitby, mantry a náboženské rituály. Mají pozitivní vliv na nervový a imunitní systém tím, že rytmicky zpomalují dýchání.

Zmínil jste se trochu o výživě – jíme příliš mnoho, příliš rychle, málo pestře. A co kvalita této stravy?

– Potraviny jsou v dnešní době plné nejen chemikálií, ale také mikroplastů. Obsahuje sloučeniny zvané estrogenové disruptory, hlavně bisfenol-A, takže se chovají jako pohlavní hormony. A to narušuje celé hormonální hospodářství a ovlivňuje imunitní funkce organismu. Ovlivňuje také střevní mikrobiom, o kterém už víme, že je klíčový nejen pro imunitu, ale také pro duševní výkonnost. Byla prokázána souvislost mezi stavem střevní mikrobioty a výskytem neurodegenerativních onemocnění.

Proto se doporučuje vybírat si pokud možno potraviny, které nejsou balené v plastu, a pít raději filtrovanou než balenou vodu. Důležité je vyhýbat se plastům nejen v potravinách, ale také v oblečení, protože kůže funguje jako antigenní bariéra. Jsem přesvědčen, že neustálé chození v plastu ji ovlivňuje. O kouření nebo pití alkoholu ani nemluvím, protože je myslím zřejmé, že stimulanty nám neprospívají.

A co sociální média? Mohou také snižovat naši imunitu?

– Odhaduje se, že dnes děláme 40krát více rozhodnutí za jednotku času než ještě před 100 lety, a to i díky snadné dostupnosti informací a jejich globálnímu šíření, včetně sociálních médií. Tato přehnaná aktivita zvyšuje vnímaný stres, který následně oslabuje nervový a imunitní systém. Takže ano, podle mého názoru mohou snižovat imunitu a stojí za to věnovat pozornost tomu, jak často je denně používáme.

Co byste řekli někomu, kdo tvrdí, že změna návyků vyžaduje příliš mnoho úsilí?

– Změny pociťujeme jako nadměrnou námahu pouze prvních 4-6 týdnů. Pak se nám dostanou do krve a tělo se začne dožadovat sportu nebo zdravých potravin. Takže moje doporučení je zatnout zuby a snažit se přežít. Zároveň si uvědomte, že nemusíte měnit všechno najednou. Metoda malých kroků bude fungovat lépe. A pokud vám to nestačí, doporučuji podívat se, jak fungují starší lidé, kteří se o sebe starají, a ti, kteří se nechali unést. Možná máme takové lidi v rodině? Tak můžeme vidět svou potenciální budoucnost a vybrat si, jaká by měla být. Vždyť to, co děláme dnes, je především to, co budeme dělat pro sebe za 30-50 let.