Přátelství nemusí vždy trvat věčně. Co je ale skutečnou příčinou rozchodu? Stephanie Huberová, manažerka konfliktů a mediátorka, vysvětluje, jak ukončit přátelství, aniž bychom zabředli do obviňování.
Ne vždy jdou věci v přátelství hladce. Důvodů, proč se přátelství může rozpadnout, je nespočet: Mezi přáteli může dojít k neshodám. Hodnoty se mohou rozcházet, stejně jako názory. Každý člověk se vyvíjí svým vlastním způsobem a svým vlastním tempem a v určitém okamžiku si uvědomíte, že se k sobě už nehodíte.
Možná už nemáte stejné cíle jako dříve nebo jste si přestali rozumět. Nebo ten druhý udělá něco, co přátelství natolik zatíží, že se nevyhnutelně rozpadne. – V důsledku toho bývalí přátelé často trpí a vztah oplakávají. Zůstávají naštvaní, zklamaní nebo smutní.
Jako manažer konfliktů a mediátor při své práci slýchám mnoho důvodů, proč spolu lidé už nemohou „vycházet“. Proč skončili nebo proč by přátelství „mělo“ skončit. Domnívám se však, že důvodem rozchodu není příčina, ale to, co za příčinou stojí.
Příčina je základ nebo základ něčeho. Nebo to lze popsat jinak: Příčina je založena na události, která způsobuje nějaký čin nebo následnou událost. Příčina je uvedena proto, aby vysvětlila, proč se něco dělá. Důvody lze vždy najít a často se používají jako vysvětlení nebo zdůvodnění.
Jaké jsou možné důvody ukončení přátelství?
Obvykle není těžké najít možné důvody pro ukončení vztahu: například nevěra, toxické chování nebo dokonce lhaní, případně se přítel už prostě nesnaží a bere věci jako samozřejmost.
V závislosti na důvodu byste měli reagovat s důvěrou. Vezměme si tento příklad: Váš přítel bere vše jako samozřejmost a nijak se nesnaží. To vás natolik rozčiluje, že jste připraveni vztah ukončit. Nejlepší rada, kterou vám mohu dát, je neukončovat vztah v nejkritičtějším okamžiku, tj. velmi emotivně a možná i hlasitými slovy nebo urážkami. Mnohem jistější je vysvětlit příteli v klidném, ale jasném a účelném rozhovoru, že toto přátelství už pro vás není to pravé, a že proto vztah okamžitě ukončujete.
Tato možnost dá vám i vašemu příteli šanci se nad situací zamyslet a možná změnit své chování. Poté se může naskytnout příležitost k dalšímu setkání. Jakmile se však rozbije všechen porcelán, obvykle už není naděje na následné sblížení. Místo toho se z přátel často stávají nepřátelé.
To nás přivádí k další možnosti: rozchod se doporučuje nejen pro milostné vztahy, ale i pro přátelství. Stačí si udělat přestávku přátelským způsobem. Klidný a odtažitý pohled často vede k jistějším rozhodnutím.
Přátelství nemusí vždy trvat věčně. Co je však skutečnou příčinou rozchodu? Stephanie Huberová, konfliktní manažerka a mediátorka, vysvětluje, jak ukončit přátelství, aniž bychom zabředli do výčitek.
Vše závisí na správném zaměření
Když se soustředíme na to, co nefunguje, co je špatně a co je třeba změnit, vidíme situaci „jen“ z jedné strany. Pak nevidíme celý obraz, ale obvykle jen jeho malou část. A bohužel nejprve rozpoznáme jen tu část, tedy důvod, proč ten druhý udělal něco špatně. Zkušenost ukazuje, že svou vlastní část si uvědomíme až tehdy, když se vzpamatujeme nebo se přestaneme dívat jen na toho druhého.
To je další důvod, proč doporučuji nejprve si dát pauzu. Odvést pozornost a rozhodnout se později. Konkrétně tehdy, až vám vlastní emoce dovolí opět jednat jasně a sebejistě. Je to také doba, kdy už není v popředí „důvod – nebo co ten druhý udělal špatně nebo udělal špatně“, ale kdy jste připraveni brát se vážněji společensky přijatelným způsobem.
A o tom koneckonců život je: starat se o sebe, aniž byste byli sobečtí. Brát sebe a své pocity vážněji. Převzetí osobní zodpovědnosti a ujasnění si, co skutečně chcete, namísto rozčilování a vysílání nejasných signálů.
Často se najdou důvody, proč přenést vinu na někoho jiného. Často mají i protistrany „dobré“ důvody pro své jednání a myšlenky. Ne všechny důvody lze nebo je třeba pochopit. V takových případech je užitečné zeptat se sebe nebo ještě lépe druhé osoby, co ji motivuje k tomu, aby jednala tak, jak jedná, nebo co ji motivuje k tomu, aby myslela tak, jak myslí.
Naučte se vidět za uvedenými důvody
Ne všechny životní situace jsou univerzální. Někdy se musíte zamyslet, abyste pochopili, co se za uvedeným důvodem skrývá. Dobrým tipem je číst životní analogie, a tím převzít osobní odpovědnost. Pokud je místo toho obviňována pouze druhá osoba, v podstatě to vypovídá o tom, že se odpovědnost přesouvá na vás, abyste ospravedlnili své vlastní chování. Jde o vaše vlastní pocity.
Faktem je, že VŠICHNI děláme ta nejlepší rozhodnutí, jakých jsme schopni. Většinou nechceme druhému člověku svým chováním nebo důvodem, který najdeme nebo uvedeme, ublížit, ale ne vždy se nám to podaří k jeho spokojenosti.
Zde se však dostáváme k tomu nejdůležitějšímu: když hledáme důvody, nejsme spokojeni s tím, co máme. Pak se něčemu bráníme a s něčím bojujeme. Boj nikdy není dobrý, lepší je najít kompromis přijatelný pro obě strany.
Mimochodem, zjistit, zda má cenu v přátelství pokračovat, je snadné.
Pokud si uvědomíte, že přátelství přináší více trápení, napětí a/nebo stresu než skutečné radosti, je to jasné znamení, že se věci nevyvíjejí dobře. K tomu, abyste to rozpoznali, vám slouží váš vlastní mentální systém, konkrétně vaše smysly.
Položte si následující otázky a uvědomíte si, jak důležité je pro vás přátelství v současné době:
- Jak se cítíte, když myslíte na svého přítele? Cítíte se dobře, nebo špatně?
- Chtěli byste se s tímto člověkem setkat?
Pokud reagujete obranně nebo se cítíte špatně, když na tuto osobu nebo setkání myslíte, pak máte důvod vztah přehodnotit. Pokud vás však vaše pocity varují, možná byste se měli zamyslet a zjistit, proč se tento pocit objevuje. Snaží se vás varovat?
Najděte důvod, proč takto reagujete, a nehledejte příčinu v tom, že druhá strana udělala něco špatného. Zaměřte se na sebe. Protože právě v tom spočívá řešení – pokud jste opět „v pořádku“, pak jste to zvládli.
Závěr: K ukončení přátelství nepotřebujeme obvinění a důvody. Potřebujeme však jasné rozhodnutí a vděčnou komunikaci, pokud za sebou nechceme nechat spálenou zemi.
Pozor, nyní velmi důležitá poznámka: život nám předkládá výzvy. Rozhodujeme se, zda se z životních situací poučíme, nebo prostě odejdeme, aniž bychom se cokoli naučili. Podle toho se rozhodujeme, a o to jde především: Nejen reagovat na konkrétní důvod ukončení vztahu, ale reagovat co nejjistěji a nejsamostatněji. To znamená: neukončovat vztah v nejkritičtějším okamžiku, ale ujasnit si úkol, který nám život v danou chvíli dává k učení.
Znamená to vnést do situace jasno, místo aby se člověk schovával za důvody a bezdůvodně dělal za přátelstvím tlustou čáru. Přeji vám ze srdce hodně úspěchů!
