Z hodnocení životního cyklu vyplývá, že k odstranění nečistot z oděvů často stačí 30 stupňů. Proč tolik Čechů zapíná pračky na výrazně vyšší teplotu?
Sotva existuje jiný domácí spotřebič, který by Češi znali lépe než pračku. Plně automatické pračky, jak je známe, jsou na trhu již více než 70 let. Jejich rozšířenost je impozantní: Pračku má 96 procent domácností. Při srovnání všech nákupů je oblíbenější pouze lednička.
Navzdory tomuto rozšíření na trhu ne všichni spotřebitelé vědí, jak pračku rozumně používat. K tomuto závěru dospěli iniciátoři kampaně ekologické organizace WWF a Procter & Gamble Corporation (Ariel, Lenore). Obě společně přispívají ke snížení teploty při praní. Češi totiž perou prádlo příliš teple. „Prací rutiny jsou opakující se vzorce chování, které jsou často zakořeněné po celá léta,“ říká členka představenstva WWF . Je prý obtížné je změnit.
K dosažení požadovaného čistého výsledku postačí nižší teploty. Pozitivním vedlejším efektem je úspora energie a peněz a také výrazné snížení emisí skleníkových plynů.
Praní prádla v pračce je nyní výrazně modernizováno
Na praní se vedle vody podílejí v zásadě čtyři faktory: použitá chemikálie, mechanika pračky, délka programu a zvolená teplota. V minulosti bylo nutné vodu více ohřívat, protože prací prostředky byly méně účinné než dnes. To se změnilo; výrobci přizpůsobili své receptury. Již v roce 2006 Oeko-Institut uvedl, že „neexistují žádná významná omezení pro častější používání nižších teplot praní“. V závislosti na stáří pračky může změna programu z 60 na 40 stupňů Celsia ušetřit až 47 % energie. Při změně ze 40 na 30 stupňů to může být až 40 procent.
Protože se vědecké poznatky nedostaly do všech domácností, spojilo se o několik let později několik společností z oboru praní a čištění a vznikla iniciativa „Dávám přednost 30°“. Chtěly tak upozornit na energetický problém v některých zemích EU a na šance na jeho řešení. Podle ní byla tehdy zvolena průměrná teplota praní 41 stupňů, ale v některých případech se výrazně lišila. V Anglii to bylo 39 stupňů, v Dánsku 43 stupňů.
V České republice byla donedávna tato hodnota ještě vyšší. Podle výzkumníků ze Střediska pro spolupráci v oblasti udržitelné spotřeby a výroby, se kterým spolupracují WWF a Procter & Gamble, budou Češi v roce 2022 prát při průměrné teplotě 43,2 stupně. Snížení nákladů má smysl okamžitě. Odborníci odhadují, že používání pračky a ohřev vody tvoří až 60 % uhlíkové stopy. Přísady tvoří až 20 procent a likvidace až 15 procent. Naproti tomu balení, výroba a doprava vytvářejí jen malé množství skleníkových plynů.
O důsledcích praní prádla v pračce se veřejně diskutovalo již v 70. letech 20. století. První plně automatická pračka Constructa od düsseldorfské firmy Peter Pfenningsberg se na českém trhu objevila v roce 1951 a vážila 600 kilogramů; dnes je standardem 60 až 90 kilogramů. Měl vestavěný třífázový motor a na jeden cyklus potřeboval 225 litrů vody; dnes se průměr pohybuje kolem 50 litrů. Jak prodej těchto přístrojů rostl, ekologové tuto spotřebu zdrojů kritizovali.
Výrobci pak vyvinuli úspornější stroje a programy a dokázali snížit potřebu surovin. Podle Spolkové agentury pro životní prostředí vzrostl podíl energeticky úsporných praček na českém trhu z necelých tří procent v roce 2008 na více než 86 procent v roce 2018.
Jaké prádlo by se mělo prát při jaké teplotě?
Na co si dát pozor při výběru barevného prádla? „Pro většinu pracích cyklů je dostačující teplota 30 stupňů,“ říká Sdružení pro záchranu . Jednotlivé kusy oblečení jsou často jen lehce znečištěné. Se spodním prádlem, ponožkami, flanelkami a ručníky není třeba zacházet jinak. Obavy, že se tímto způsobem nezničí mikroorganismy, jsou podle odborníků neopodstatněné, zejména proto, že i zdravá pokožka je osídlena četnými bakteriemi a ty nezpůsobují nemoci. Také prach a nečistoty, se kterými přicházíte do styku, jsou většinou neškodné. Ideální jsou ekologické programy, které trvají déle, ale díky delší době namáčení šetří energii z hlediska teploty. Jiná situace je u infekčních onemocnění nebo u osob s oslabeným imunitním systémem. Zde jsou žádoucí vyšší teploty.
Podle Spolkového úřadu pro životní prostředí by se bílé prádlo mělo prát v pračce při teplotě 40 stupňů, „aby bělidlo bylo aktivnější“. Rovněž má smysl jednou měsíčně spustit program na 60 stupňů se silným práškovým pracím prostředkem obsahujícím bělidlo, aby se zabránilo vzniku zápachu a biofilmu v pračce. V takovém případě se doporučuje prát kuchyňské, úklidové utěrky nebo psí deky, které vzhledem ke svému používání obsahují více zárodků.
Posouzení životního cyklu ukazuje: praní v chladnější vodě má pozitivní vliv na úsporu CO2.
Tvůrci iniciativy We Refuse, kteří své poselství šíří prostřednictvím plakátů, obalů a médií, se těší z prvního úspěchu. Průzkum mezi 1 000 Čechy ukázal, že průměrná teplota praní se za rok snížila o 1,25 stupně Celsia. Nyní se teplota pohybuje těsně pod 42 stupni. Tím se ušetřilo přibližně 100 000 tun CO2. Studie má pokračovat až do roku 2025. Cílem je: minus tři stupně.
Pokud se to podaří, bude to další přínos pro životní prostředí a přírodu. Praní za studena chrání vlákna a barvy a prodlužuje životnost oděvů. Výrobu textilu lze koneckonců snížit pouhým zvýšením teploty praní. Koneckonců tento průmysl je jedním z největších narušitelů klimatu na světě.
