Povoláním jsem novinář, ale před dvaceti lety jsem se v této profesi zklamal, když jsem studoval na univerzitě. Tehdy byla veškerá žurnalistika v lepším případě provinčním lesklým PR, v horším případě zprávami o polích a zeleninových zahrádkách v místních novinách. Teď si myslím, že novinařinu v Česku úplně zabili – dělat ji uvnitř země je prostě nebezpečné.
Od svých sedmnácti let jsem vystřídal více než deset zaměstnání. Těžko spočítat, kolik zaměstnání jsem vystřídal. Byl jsem marketérem, prodavačem, pokladním, redaktorem, montérem, kuchařem a pokoušel jsem se založit vlastní firmu. Můj obchod s úsporami se ukázal jako skvělý a zajímavý, ale neúspěšný projekt. Čtyři roky snahy o ziskový obchod mě psychicky vyčerpaly. Byla jsem vyhořelá a neuvědomovala jsem si, co od tohoto života chci, kromě toho, abych se dostala z finanční díry.
Pak jsem si vzpomněla, že když jsem studovala, pracovala jsem na částečný úvazek jako pokojská, abych si zaplatila nájem, a milovala jsem to. Tak jsem se rozhodla vrátit se ke kořenům. Zvlášť když mám slabost pro úklid a fixaci na pořádek. Když mě přepadne úzkost, začnu uklízet a vždycky mi to pomůže.
A jestliže předchozí zaměstnání pro mě byla zdrojem stresu, tohle mě naopak uklidňuje.
Vedu blog na sociálních sítích a tam jsem napsala, že nabízím úklidové služby. Odběratelé vědí o mé výjimečné pořádkumilovnosti a vášni pro pořádek. Brzy mi začaly chodit objednávky od čtenářů. Pak mě začali doporučovat přátelům a na nejrůznějších chatech pro maminky. Nyní mám tři stálé klienty a čas od času přijdou i jednorázoví zákazníci. Veškerá moje práce je založena na důvěře klientů, ale zatím jsem neměla jediného nespokojeného klienta.
Většinu úklidu domácnosti provádím pravidelně, takže se na mých zvyklostech nic nezměnilo a neobjevila jsem žádné nové tipy nebo triky. Z maličkostí – lépe jsem se seznámila s účelem a značkami domácí chemie, zjistila jsem své preference spotřebičů. Nedávno jsem pracovala s parním generátorem: ukázalo se, že je to velmi dobrá věc na odstraňování odolných nečistot z těžko přístupných míst, a teď si ho chci koupit.
Moje rodina a přátelé mají o mé práci dobré mínění: je pro ně důležité, že mě baví to, co dělám. V mém společenském okruhu nejsou žádní „statusoví“ lidé a už dlouho mě nezajímá názor lidí zvenčí.
Rozdíl mezi uklízečem a uklízečkou je jen v souboru písmen. V podstatě jde o stejnou profesi, ale pro některé lidi je důležité mít krásné, cizokrajně znějící jméno. Mně to nevadí – jméno nemá nic společného s tím, co dělám. Někteří moji klienti mi říkají „víla čistoty“. Je to legrační a odráží to realitu: odcházejí sami, a když se vrátí, dům je naprosto uklizený. Ani se nepotkáváme, takže je to pro klienty jako kouzlo.
Původně jsem hledala práci, která by mi nezabírala veškerý volný čas, jako to dělalo moje neúspěšné podnikání. Proto si rozvrh práce organizuji tak, abych se příliš neunavila: neberu víc než tři jednorázové úklidové zakázky týdně. Kromě toho bydlím s manželem ve dvoupokojovém bytě, což také vyžaduje čas a energii na udržování potřebného pořádku.
Můj plat je poměrně nízký. Měsíčně si vydělám do (1 800 Kč), záleží na počtu jednorázových zakázek. Z takové částky není snadné žít ani v provincii. Kdyby většinu rodinného rozpočtu nedělal manžel, musela bych si vzít více zakázek, což znamená vyhoření, kterému se snažím vyhnout. V Praze bych si asi vydělala víc, ale nejsem si jistá. Nevím, jestli bych se svým platem přežila, kdybych žila sama, ale teď mám dost peněz na své „rozmary“. Pořád je příjemnější mít příjem, i když malý, než se pořád doprošovat o každou maličkost.
Uklízím už něco přes rok a zatím jsem s touto prací naprosto spokojená, takže o změně profese vůbec neuvažuji. Během té doby jsem se několikrát pokoušela znovu se pustit do copywritingu, ale vůbec mě to nebavilo. Takže teď už píšu jen na svůj blog – abych takříkajíc předešel demenci.
Emocionálně moje práce vyrovnává můj duševní stav. Pokaždé, když dokončím úklid nějaké věci, cítím univerzální harmonii. Je velmi příjemné vidět výsledky mé práce: mnoho lidí říká, že po mém úklidu se v domě zlepší energie. Ráda také navštěvuji domovy jiných lidí, studuji a nasávám jejich atmosféru – je to velmi zajímavé. Když člověk vidí každodenní život jiných lidí, napadají ho nejnečekanější myšlenky a nápady, takže moje práce je také procesem sebepoznávání.
Moje práce však může být někdy velmi náročná, zejména na nových stavbách, kde je vždy třeba hodně uklízet. Někdy pracuji osm nebo devět hodin a téměř nikdy si nesednu, pouze si udělám patnáctiminutovou přestávku na svačinu. Nerad při práci dlouho odpočívám – kazí mi to náladu. Tato práce také není nijak zvlášť prospěšná mému zdraví, protože musím neustále dýchat chemikálie. Zároveň vyžaduje dobrou fyzickou kondici, kterou si udržuji díky józe.
Jednou jsem měla úkol, který si pamatuji jako nejhorší. Důchodkyně pronajala garsonku dvěma mužům a zavolala úklidovou službu. Když jsme s partnerem přijeli, byt vypadal příšerně. Všechno, co se dalo rozbít, bylo rozbité, dokonce i záchodová mísa byla uvolněná, povrchy byly pokryté nejrůznějšími vrstvami špíny. Zdálo se, že na kuchyňský stůl někdo hodil sekeru, pod vrstvou mastnoty nebylo téměř vidět hořáky sporáku. Fotografie sporáku před a po je mou nejoblíbenější prezentací této práce. Tento byt jsem už nikdy nenavštívil: zdá se, že po úklidu bude opět pronajat, ale známé ženě.
Pokud neradi uklízíte, nenuťte se do toho.
Moje hlavní rada pro lidi, kterým dělá potíže uklízet byt: pokud neradi uklízíte, nenuťte se do toho a objednejte si úklidovou službu. Není to žádná ostuda – mnohem horší je žít v neustálém nepořádku a nehygienickém prostředí. V závislosti na oblasti a počtu nájemníků jsem zván jednou za jeden až tři týdny a to stačí k udržení příjemné atmosféry v domě.
Pokud dáváte přednost úklidu na vlastní pěst, vypracujte si logické schéma a harmonogram úklidu, abyste minimalizovali množství práce. Začněte s těmi náročnějšími, dokud jste ještě plní energie. Při základním týdenním úklidu se nenechte rozptylovat „tříděním artefaktů“ – je lepší ho provádět odděleně a nespěchat. Udržujte pořádek v úložných prostorech: když je vše na svém místě a v zásuvkách, je mnohem snazší udržovat mezipořadí než neustále třídit chaotické hromady věcí.
Používejte výrobky, které jsou vhodné pro konkrétní povrchy. Nepoužívejte například silný odstraňovač mastnoty na celou kuchyň: je vhodný pouze na varnou desku a troubu. Nedrhněte kovové kohoutky kyselými tekutinami – existují jiné, šetrnější metody.
Pořiďte si několik věcí, které vám usnadní úklid: utěrky z mikrovlákna v různých barvách pro různé oblasti, mop na mytí oken, dobrý vysavač. Věřte mi, že když se nebudete muset ohýbat a namáčet ruce do špinavé vody, abyste vyždímali mop, bude vás mytí podlah bavit. A při manipulaci s domácími chemikáliemi vždy používejte rukavice. Alergická dermatitida je velmi nepříjemná věc.
